 |
|
P. Msgre Ferdinand Lehner |
|
|
P. Msgre Ferdinand Lehner |
Aktuálně Pastorace Historie Multimédia
|
Krátký životopis: Ferdinand Josef Lehner se narodil 6. 6. 1837 v Rokycanech a zemřel 1. 3. 1914 v Praze. Katolický kněz, papežský komoří, historik výtvarného umění, editor Kodexu vyšehradského a listů pro církevní hudbu a archeologii, člen České akademie, vydavatel a redaktor časopisů Cecilie a Method. Jaký
byl první
farář
chrámu
sv. Ludmily Čas adventu by měl být obdobím klidného rozjímání, duchovní přípravy na vánoční svátky. V současné společnosti je to ale poněkud jiné, a tak tu pravou adventní náladu nalézáme už téměř jen v kostelích. V chrámu sv. Ludmily je to už stodvacátý advent, během kterého navštíví kostel tisíce věřících i těch, kteří pouze touží pocítit klidnou, vlídnou atmosféru plnou naděje a očekávání. Moje dnešní vzpomínka bude patřit muži, který, s tehdy novým kostelem, spojil posledních více než dvacet let svého života: Msgre. Ferdinandu Lehnerovi. Na Vinohrady přišel Lehner z karlínského chrámu Cyrila a Metoděje, kde působil bezmála třicet let. Spolu s vyšehradským kanovníkem Karlachem stál u založení Křesťanské akademie, kde spolupůsobili také pánové Hellich, Barvitius, Mocker, Sequens, Šimek. Tito a ještě mnozí další stáli u zrodu většiny nových kostelů stavěných v Praze a jejím okolí na konci 19. století, tedy i chrámu sv. Ludmily. Program výzdoby i celé stavby kostela byl ovlivněn tehdy velmi populárním ohlédnutím za obdobím vrcholné gotiky, obdobím, kdy české země byly politickým, hospodářským i uměleckým centrem Evropy. Málokdo byl tak povolán vyjadřovat se k církevnímu umění jako právě Ferdinand Lehner. Středem jeho zájmu bylo již od dob studií na teologické fakultě. Od roku 1874 vydával více než třicet let časopis Cyril, zaměřený na církevní hudbu. O rok mladší byl časopis Method, jehož tématem bylo výtvarné umění. Postupné pronikání do těchto oborů vedlo Lehnera k potřebě vytvořit co možná kompletní soupis umělecko-historických církevních památek v Čechách. Výzvy ke spolupráci i první neúspěšný pokus přiměly Lehnera k tomu, že pro svůj cíl použil metodu v té době opravdu neobvyklou – dotazník. Jeho distribuce, zaštítěná jménem Křesťanské akademie měla velkou návratnost hlavně díky srozumitelnosti a snadnému způsobu vyplňování. Dotazovaní měli vždy možnosti na výběr, například z nakreslených typů zastřešení kostela, jeho půdorysu, typů zdiva, omítky, typů a množství oltářů a dalšího vybavení až po drobné předměty. Z tohoto výzkumu pak vzešlo dílo Dějiny umění národa českého. První díl, Doba románská, vyšel v roce 1908. K dotazníku se váže ještě další zajímavost, výmluvně dokreslující osobnost Ferdinanda Lehnera, vstřícnou k novinkám. K jeho výrobě použil psací stroj a byl prý v Praze první, kdo tuto technickou novinku využíval. Byl nejen zručný, ale i vědomý si toho, že pestrost životní náplně vede k harmonii duše. Kromě již výše popsaných činností a samozřejmě té hlavní, pastorační práce, se věnoval rukodělné výrobě nábytku, kterým zcela zařídil své první obydlí, kaplanku chrámu Cyrila a Metoděje. Když v sedmasedmdesáti letech, v předvečer první světové války, na Vinohradech zemřel, jeho pozůstalost získalo město. V roce 1918 pak mimořádnou knihovnu věnovalo Karlově univerzitě. Ta byla tematicky rozdělená, část tak připadla teologické fakultě, část dnešnímu Ústavu pro dějiny umění. Tam byla umístěna v tzv. Lehnerově síni. Dodnes jsou jednotlivé knihy součástí knihovny tohoto ústavu. Msgre. Ferdinand Lehner svými vlastnostmi patřil k mimořádným osobnostem své doby i Královských Vinohrad. Byl vzdělaný, měl úctu k tradici i vstřícný vztah k novinkám a veškerou jeho činnost provázela mimořádná osobní angažovanost a píle. Byl jistě vzorem i oporou svým farníkům. Irena Tyslová, |
||||||||||||||||
