 |
|
Farní kronika |
|
|
Farní kronika |
Aktuálně Pastorace Historie Multimédia
|
Hostýn 2003Na cestu... Jarní měsíce se tradičně stávají příležitostí k putování nás - křesťanů po poutních svatyních nebo jen tak krajinou s batohem na zádech. Má-li mít naše putování správný směr, musíme znát i svůj cíl a to, co k němu vede. Vedle zájezdů, kde se průvodci snaží klientům ukázat co nejvíce z krás země a tedy i památky křesťanské kultury, se tu nabízí opravdová pouť, která má trochu jiné zaměření. Jak nám připomíná text ze Skutků apoštolů, „v něm totiž žijeme, hýbáme se a jsme“ (Sk 17,28), mohli bychom se domnívat, že Bůh jako cíl našeho hledání, je všude s námi a že tedy není nutné jej hledat někde na kopcích a ve svatyních. Na druhou stranu víra je proces a ten v sobě zahrnuje i pohyb směrem dopředu - k cíli. Jako praotec víry Abrahám kdysi uslyšel Hospodinovo slovo „vyjdi“, tak i nás víra vede k tomu, abychom vycházeli ze svých stereotypů, zaběhaných rituálů a nalézali Boha jako stále inspirující zdroj našeho života v novém světle. Už proto je dobré vyjít ze svého pohodlí, neboť každá opravdová pouť je spojena s určitou obětí, sebezáporem a uskromněním. Křesťanské putování má v sobě i kající rozměr. Většinou si sebou vezeme i své potíže, kříže, hříchy a trápení života. U (dočasného) cíle naší pouti pak můžeme toto všechno složit jako „obětní dar“, odevzdat to Pánu ve vší pokoře, neboť on ví nejlépe, co potřebujeme. Mariánské poutní svatyně jsou toho konkrétním dokladem. Pouť nás také posiluje a dává nové podněty pro život, zvláště ten duchovní. Tato „občerstvovací stanice“ se podobá prameni, u kterého jsem se zastavil na jedné pouti ve Francii a kde byl na kamenném soklu vyryt nápis v latině, který zněl: „zastav se poutníku a napij se“!Ať jsou nám i letošní poutě, ať už soukromé nebo společné, takovým zastavením u pramene, kterým je Bůh sám a ať nám dají nový náboj do našeho duchovního života. Na všech cestách s Hospodinem vás zdraví a žehná Váš P. Gereon. |
|||||||||||||||||||||||||
