Praní špinavých peněz a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo, Praha, 20. 10. 2016
Stalo se již tradicí, že Česká národní skupina Mezinárodní společnosti pro trestní právo (AIDP) na podzim pozve přední odborníky v oblasti trestního práva a trestní justice z praxe i akademické sféry na diskusní setkání nad aktuálními problémy trestní legislativy a její aplikace v mezinárodním kontextu. Jedním z takových palčivých témat, které zaměstnává výzkumníky, zákonodárce i orgány prosazování práva bez nadsázky po celém světě, je postih praní špinavých peněz a související zajišťování výnosů z trestné činnosti. A právě toto téma vybrala Česká národní skupina AIDP pro letošní diskusní setkání, které se uskutečnilo 20. října v prostorách Městského státního zastupitelství v Praze. Opodstatněnost volby uvedené problematiky prokázala vysoká účast na akci v podobě téměř čtyřiceti odborníků. Mezi účastníky byla zastoupena trestněprávní teorie i praxe – navštívili ji soudci, státní zástupci, policisté z celorepublikových útvarů, pracovníci Ministerstva spravedlnosti, představitelé akademické sféry, zástupci Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, a samozřejmě členové České národní skupiny AIDP.
Hlavní referáty přednesli předseda národní skupiny a soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., a vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D. Na úvod setkání přivítal předseda národní skupiny prof. Fenyk účastníky a stručně připomenul historii národní skupiny. Česká národní skupina AIDP je spolkem (do r. 2014 občanským sdružením), založeným v r. 2002. Historie národní skupiny je však mnohem delší a sahá hluboko před rok 1989. Samotná Mezinárodní společnost pro trestní právo (Association Internationale de Droit Pénal, AIDP) byla založena v roce 1924. Sdružuje individuální (jednotlivce) i kolektivní (instituce) členy. Členové AIDP z téže země se mohou spojit do národní skupiny. Česká národní skupina se podílí na činnosti AIDP. Předmětem činnosti národní skupiny je studium stavu a vývoje trestního práva doma i v cizině, včetně mezinárodního práva trestního, a podpora institucí a legislativy v této oblasti za účelem větší účinnosti ochrany společnosti při současném respektování zásad humanismu a lidských práv.
Ve svém referátu se prof. Fenyk zabýval zejména vztahem praní špinavých peněz a tzv. predikativních trestných činů. Podrobně se věnoval konceptu praní špinavých peněz jako snahy zastřít nebo změnit pravý původ a skutečné právní vztahy výnosů z trestné činnosti s cílem vyhnout se trestnímu stíhání a odčerpání těchto prostředků. Následně analyzoval problematiku predikativních deliktů, tedy trestných činů různého druhu, produkujících pachateli výnosy, jež jsou poté předmětem praní peněz. Poukázal na skutečnost, že dosud nepanuje shoda v tom, jaké trestné činy, resp. jaké protiprávní činy obecně lze mezi predikativní delikty počítat, což ilustroval i na příkladech mezinárodních institucí a dokumentů, které se touto problematikou zabývají, jako jsou Financial Action Task Force (FATF) či Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000. Druhou část příspěvku věnoval situaci v České republice z pohledu platné právní úpravy a vymezení predikativních deliktů (§ 216, § 217 tr. zákoníku), i z perspektivy implementace Směrnice EP a Rady 2014/42/EU, o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Upozornil, že v současnosti Parlamentem ČR projednávaná implementační novela trestního řádu přináší ohledně zajišťování výnosů z trestné činnosti citelné omezení/snížení důkazního břemene pokud jde o prokazování nelegálního původu majetku pachatele, což může zvyšovat význam nepřímých důkazů v těchto věcech.
Vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Bradáčová se ve svém příspěvku zabývala zejména aktuálními praktickými problémy v oblasti zajišťování výnosů z trestné činnosti. Zdůraznila, že samotné zajištění majetku je pouze první fází celého procesu, který – má-li být pokládán za úspěšný – musí vyvrcholit uložením trestu propadnutí věci (či majetku) nebo ochranného opatření zabrání věci. Na příkladech z praxe ilustrovala některé nedostatky v postupu státních zástupců či soudů, které účinné odčerpávání výnosů z trestné činnosti podle ní komplikují, jako je lpění na dosavadních formalistických postupech i navzdory změnám právní úpravy. Dále se zabývala nároky, které na orgány činné v trestním řízení, potažmo stát, klade správa zajištěného majetku. Zamýšlela se na možnostmi jak zefektivnit tzv. finanční šetření, prováděné policejním orgánem v rámci trestního řízení v případech, kde lze předpokládat možnost zajištění výnosů z trestné činnosti. Následně se věnovala jednotlivým institutům, sloužícím k zajištění majetku pachatele, které poskytuje právní úprava, včetně zajišťování nároků poškozeného v trestním řízení. Závěrem svého vystoupení nabídla k diskusi i možné důvody velmi nízkého podílu peněžitého trestu mezi trestními sankcemi, ukládanými v ČR, v porovnání s jinými evropskými zeměmi.
Následná diskuse, do níž se zapojili zástupci prakticky všech zúčastněných profesních skupin, velmi dobře ilustrovala složitost problematiky. Na jedné straně zaznívaly názory, volající po větší aktivitě orgánů činných v trestním řízení ve smyslu častějšího a flexibilnějšího využívání institutů, jež mohou sloužit k odčerpávání výnosů z trestné činnosti, na straně druhé někteří zástupci praxe upozorňovali na překážky, jež takové větší aktivitě brání. Zástupci Ministerstva spravedlnosti přispěli do diskuse mimo jiné objasněním podrobností o detailech přípravy zmíněné implementační novely trestního řádu. Inspirativní shrnutí přednesených informací a názorů představovalo diskusní vystoupení člena řídícího výboru České národní skupiny AIDP a soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Jana Musila, CSc. Ten mj. poukázal na skutečnost, že navzdory dílčím legislativním posunům a deklarovanému úsilí o odčerpávání výnosů z trestné činnosti nelze pozorovat, že by tato problematika byla skutečnou prioritou trestní politiky v ČR. Upozornil, že bez jednoznačné politické podpory bude trestní justice i nadále zaznamenávat v oblasti zajišťování majetku pachatelů, pocházejícího z trestné činnosti, jen spíše ojedinělé úspěchy bez skutečného dopadu na kriminalitu a její pachatele.
Letošní diskusní setkání potvrdilo, že mezi podzimními odbornými akcemi, určenými odborníkům z oblasti trestního práva a souvisejících oborů, si již našlo své pevné místo. Svým formátem relativně komorní akce, jejíž rovnocennou součástí jsou hlavní referáty a následná zcela otevřená diskuse, ve které si vyměňují názory zástupci trestní legislativy, teorie i praxe, je do značné míry ojedinělá. Česká národní skupina AIDP pokládá zprostředkování takového fóra pro sdílení znalostí a zkušeností za důležitou součást svého poslání, a proto bude v pořádání akce pokračovat i v dalších letech.