Používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky v trestním řízení ve vztahu k ochraně lidských práv a svobod. Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo, Praha, 19. 10. 2017
Již po jedenácté uspořádala Česká národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo (ČNS AIDP) diskusní setkání předních odborníků v oblasti trestního práva a trestní justice z praxe i akademické sféry. Touto tradicí naplňuje ČNS AIDP svou roli jedné z národních skupin renomované Mezinárodní společnosti pro trestní právo (Association Internationale de Droit Pénal, AIDP). Předmětem činnosti národní skupiny je studium stavu a vývoje trestního práva doma i v cizině, včetně mezinárodního práva trestního, a podpora institucí a legislativy v této oblasti za účelem větší účinnosti ochrany společnosti při současném respektování zásad humanismu a lidských práv. V duchu této role se diskusní setkání ČNS AIDP věnují vždy aktuálním problémům trestní justice v mezinárodním kontextu. Tématem letošního setkání, které se uskutečnilo 19. října v prostorách Městského státního zastupitelství v Praze, bylo používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky v trestním řízení. Hlavní referáty přednesli vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., a PhDr. Ivan Budka, Ph.D., který se podílí na výzkumu organizovaného zločinu, realizovaném v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
Téma diskusního setkání a hlavní přednášející přilákali dosud rekordní účast více než čtyřiceti odborníků z celé ČR. Mezi účastníky byla zastoupena trestněprávní teorie i praxe – navštívili ji soudci, státní zástupci, policisté z celorepublikových útvarů (NCOZ, NPC, ÚZČ, ÚSKPV), představitelé akademické sféry, pracovníci Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), a samozřejmě členové České národní skupiny AIDP.
Poté, co předseda národní skupiny prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., přivítal účastníky diskusního setkání, zazněly oba hlavní referáty. PhDr. Budka představil čerstvé výsledky expertního šetření, realizovaného v rámci výzkumu IKSP k organizovanému zločinu. Šetření bylo zaměřeno na právní nástroje organizovaného zločinu a probíhalo v několika krocích. V rámci řízených rozhovorů s experty byly nejprve vytipovány tematické okruhy pro další analýzu, k nim byla uspořádána expertní anketa, a následně se uskutečnil kulatý stůl ke dvěma vybraným tématům – použití informátora a možnostem zrychlení povolovacího mechanismu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Kulatého stolu se zúčastnili experti ze státních zastupitelství, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, Národní protidrogové centrály SKPV, Útvaru speciálních činností SKPV, Generálního ředitelství cel, Hlavního velitelství Vojenské policie, Policejní akademie ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR a Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Referující shrnul hlavní poznatky z expertního šetření. Experti zejména ze strany policie uváděli, že současná právní úprava informátora v zákoně o policii neposkytuje dostatečnou jistotu z hlediska jeho postavení, práv a povinností, či využitelnosti od něj získaných poznatků v trestním řízení. Jako řešení navrhovali zařazení nového institutu („důvěrné osoby“) do trestního řádu jako dalšího operativně pátracího prostředku. Jednalo by se o civilní osobu (nikoli policistu), která vědomě ad hoc spolupracuje s policejním orgánem pro potřeby objasnění konkrétního trestného jednání v konkrétním trestním řízení, přičemž působí v dokumentovaném zločineckém prostředí, o kterém může následně vypovídat jako utajený svědek. Pokud jde o odposlech a záznam telekomunikačního provozu, experti se shodovali, že povolovací mechanismus je zatížen nadbytečnými administrativními procedurami a v zásadě zvýhodňuje osoby dopouštějící se trestné činnosti. Jako možné řešení navrhovali např. umožnit operativní nasazení odposlechů dočasně pouze se souhlasem státního zástupce, ovšem za podmínky paralelně probíhajícího řízení o povolení odposlechu a záznamu soudem podle § 88 trestního řádu. Experti poukazovali též na značné nedostatky terminologického vymezení institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Týká se to zejména definování povahy dat, která lze v rámci tohoto institutu shromažďovat či sledovat, s ohledem na značné tempo technologického vývoje. Referující informoval účastníky, že podrobné výsledky expertního šetření budou na přelomu roku publikovány v rámci výstupů z citovaného výzkumu IKSP.
Vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Bradáčová ve svém příspěvku přiblížila poznatky o využívání operativně pátracích prostředků a operativní techniky ze své bohaté praxe. Upozornila, že se orgány činné v trestním řízení musejí vypořádávat s prudkým vývojem technologií, týkajících se kyberprostoru, a zároveň používat trestněprocesní instituty, vytvořené v minulém století. V té souvislosti zmínila návaznost trestního řádu na zákon o elektronických komunikacích a jeho prováděcí předpisy. Poukázala na skutečnost, že podobně, jako se v globalizovaném světě postupně vytrácí specializace policistů a státních zástupců na trestní věci s cizím prvkem, neboť stále větší část trestných činů má nadnárodní charakter, musejí se dnes policisté a státní zástupci bez ohledu na své zaměření orientovat v problematice informačních a komunikačních technologií, protože ty se stále více využívají při páchání rozmanité škály trestných činů. Dále se referující v příspěvku zabývala problematikou sledování dat podle § 158d odst. 3 tr. řádu, problémy při využívání institutů předstíraného převodu či použití agenta v trestním řízení, přičemž zdůraznila lidskoprávní limity používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky. Připojila názor, že vývoj v oblasti aplikace operativně pátracích prostředků a operativní techniky mj. dodává další argumenty pro úvahy o zavedení institutu „soudce pro přípravné řízení“. Na závěr svého příspěvku se zastavila u některých praktických případů, které mohou v praxi působit aplikační potíže, jako je např. využívání emailových poštovních schránek ze strany pachatelů nikoli ke komunikaci s ostatními, ale jako úložišť dat, požívajících ochrany písemností a záznamů uchovávaných v soukromí.
Následná diskuse potvrdila, že problematika používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky je velmi aktuální. Zástupce ředitele Národní protidrogové centrály SKPV PČR plk. Mgr. Tomáš Kubík vysvětlil, proč policie volá po doplnění trestního řádu o institut „důvěrné osoby“, který by z hlediska procesní využitelnosti a záruk odpovídal institutu agenta, ale na rozdíl od něj by takovou osobou nebyl policista. Zdůraznil nenahraditelnou roli stávajících institutů informátora a agenta při odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti, ale upozornil, že z pohledu policie chybí v trestním řádu úprava spolupracující osoby, která by nebyla policistou, ale jejíž postavení by se podobalo postavení agenta. Prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc., vedoucí pracovní skupiny pro přípravu nového trestního řádu, ve svém vystoupení především poukázala na nebezpečí snahy doplňovat trestní řád o stále další, byť přínosné, instituty. Uvedla, že tyto tendence komplikují i práce na návrhu nového trestního řádu. Člen řídícího výboru ČNS AIDP a soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Jan Musil, CSc., varoval před přílišnou kasuističností trestního práva procesního, která ve svých důsledcích podporuje formalistický přístup soudů při jeho interpretaci a aplikaci. Zmínil, že vhodnou cestou k budoucí větší použitelnosti některých stávajících institutů by mohlo být mj. posilování důvěry mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení navzájem a vůči nim ze strany veřejnosti. Otázkou důvěry k orgánům činným v trestním řízení se zabýval i předseda ČNS AIDP a soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D. Ten dále mj. vznesl otázku ohledně posuzování informací na facebookových profilech z hlediska možností přístupu k nim a jejich využívání ze strany policie či státního zastupitelství. Do diskuse se postupně zapojili i další účastníci, včetně obou hlavních referujících.
V plejádě odborných akcí, které se v oblasti trestního práva a trestní justice v ČR pravidelně konají, je rolí diskusního setkání ČNS AIDP především podněcovat otevřenou diskusi představitelů trestněprávní teorie i praxe nad zcela konkrétními aktuálními tématy. Ustálený formát diskusního setkání se ukázal pro naplňování této role jako vhodný, a bylo tomu tak i letos. Česká národní skupina AIDP proto bude v pořádání akce pokračovat i v dalších letech, neboť podporu výměny poznatků a zkušeností mezi zástupci všech profesí, působících v oboru, řadí mezi své stěžejní aktivity.